|
 locksmith nm odeslal(a) nsledujc lnek: "Zámky jsou ,,stroje‘‘, které daly své jméno zámečnickému řemeslu.Jejich výroba se datuje
daleko před naším letopočtem, i v nejstarších známých záznamech (např. v Homérově Illiadě a Odyssei) se hovoří o zámcích a klíčích.Často se udává, že řecké a římské zámky jsou nejstarší,jež lidstvo zná.Soudě podle nálezu zámků, jsou však tyto zámky již výsledným produktem vývojové řady, dlouhé tisíce let a začínající pravděpodobně v Babyloně a v Egyptě.
Pravděpodobně tedy existovaly již tenkrát pevné stavby a nutnost uzamykat domy a majetek.
Přesto, že lze předpokládat, že nejstarší prostředky a uzavírání byly velmi jednoduché, svědčí nálezy zámků ve starém Egyptě o vysokém stavu techniky.U těchto zámků se již používalo
kolíkových stavítek, tak jak se jich v zásadě užívá i při dnešních moderních zámcích bezpečnostních.Klíče, nalezené v Babyloně a v Egyptě (3000 let před n.l.) jsou jednoduché háky nebo dřevěné klíče s čepem, který odmykal jednoduché zámky s padací závorou.
Tzv.balanový zámek se používal v Egyptě za doby Ramsesa II. (1292-1325 před n.l.).Název
pochází od balanů (mořských žaludů), jak se říkalo dřevěným zavíracím špalíčkům.Zámky,
zhotovené jen ze dřeva byly umístěny na dveřích zvenčí a bylo možné je jen zvenčí otevírat a
zavírat.Dřevěný klíč se zasunul do duté závory a pozvednutím klíče se vysunuly zavírací
špalíčky.Závora se pak vytáhla společně s klíčem.Provedení zámku je podobné.I zde se zaváděl klíč přímo do duté závory.U obou provedení je posuv závory omezen dorazy.
Zlepšení nebo další vývoj nacházíme u řeckého zámku s padací závorou.Označení ,,lakonický“ (krátký,případný) souvisí pravděpodobně s úsečným způsobem vyjadřování obyvatel Lakonie (Sparta).I zde se závora zajišťuje balanovými kolíčky, které se však nevysunují skrze dutou závoru, nýbrž zvláštním otvorem na zavedení klíče.
Tento dřevěný klíč, který byl občas nalezen i v provedení rohovém nebo kostěném, bylo nutno zavést rovnoběžně s dveřmi a těsně u nich.Zámky tohoto druhu byly dosti značně rozšířeny po celém světě.Podobná provedení byla nalezena v Africe, Americe, Turecku, zámky tohoto druhu se nalezly i v Německu (Bavorsko,Hesensko,Franky,Durynsko), dále v dnes již bývalém SSSR, Finsku, Rakousku, Maďarsku a v Rumunsku.V Laponsku a ve Finsku se dodnes vyřezávají za dlouhých zimních večerů dřevěné zámky tohoto druhu.Tento starý zámek uskutečňuje jednoduše myšlenku kombinačního zámku, jehož principu se používá jako základu moderních zámků bezpečnostních.
O několik století později nalézáme opět podstatně primitivnější druhy uzávěrů.Tyto jednoduché uzamykací závory byly poprvé umístěny na vnitřní straně dveří a manipulovat s nimi bylo možno skrze odpovídající otvor ve dveřích.Dům byl tedy zavírán nejen při odchodu, ale bylo možné, aby závoru uzavřely i zevnitř osoby, které zůstaly doma.Jak klíče, tak i zámky se zhotovovaly většinou z bronzu, takže bylo možno odstranit značné nevýhody dřevěných zámků (stabilita,praskání slunečním teplem,bobtnání při dešti).V Egyptě
byly asi od r.1400 před n.l. známy kovové závory a bronzové klíče.Klíče tohoto druhu měly často velké rozměry a nosily se občas na rameni.
Podstatnou změnu konstrukce zámku přinesl klíč tvaru T neboli kotvový, který se poprvé vyráběl ze železa a zaváděl se do otvoru kolmo ke dveřím.
Důležitý problém bylo ze začátku nošení a přechovávání klíčů.Zpočátku se klíče nosily na popruzích nebo řetězech, až se vyskytl přibližně na počátku našeho letopočtu římský prstenový klíč.Vyjímku tvořil jen klíč nošený na rameni, avšak i tento byl opatřen dlouhým popruhem, umožňujícím případné zavěšení.
V římské říši se vyvinul s pokrokem techniky železa železný zasouvací zámek, který se skládal z tenkého závorníku, někdy na konci hákovitě zahnutého, tím se mělo zamezit vypadnutí.I u tohoto zámku se používalo kolíčků jako stavítek, avšak kolíčky již byly tlačeny pružinami.Při tom se často chránilo celé ústrojí zámku krytem, takže ani tento nepředstavuje novodobý vynález.Kryt zámku měl dokonce víčko na klíčový otvor, které mělo bránit vhazování nečistot.
Ve středověku se v Německu vyskytovaly vynikající umělecké práce z kovu, takže i zámečnictví dosáhlo vysoké úrovně.Zámky a především klíče, vzniklé v této době, byly umělecky prvotřídně zpracovány a představovaly spíše klenot.Dveře a skříně byly umělecky bohatě ozdobeny a složitě vypadající zámky se oceňovaly zřejmě podle velikosti, neboť zabíraly u pokladničních truhel často celou vnitřní stranu víka.Zámečnictví bylo vůbec i v minulém století spíše uměleckým povoláním než řemeslem.Zámečník se vyznal ve zdobení, jeho kování se vyznačovala mimořádnou dokonalostí.Zámek i klíč musely představovat mistrovské dílo.
Podobným vývojem prošly i zámky visací, které se staly z původního předmětu denní potřeby skoro mistrovskými díly.I visací zámky mají své vzory v Římě.
V novější době převzaly výrobu zámků velkoprovozy a vyrábějí je ve velkých počtech.Ze zámečnictví se stal průmysl, který udělal z uměleckého díla ryze funkční předmět.Zdokonalení vnitřní konstrukce zámků učinilo značný pokrok, bezpečnost proti nepovolanému otevření se značně zvýšila, takže staré pokladniční truhly s mnoha závorami jsou daleko méně bezpečné než dnešní zámky.Velkou konstrukční změnou prošla i kolíková a lamelová stavítka.
"
|
|
Publikovno: Steda, 22.10. 2008 - 12:51:58 Od: gobriw |
|
|
|
| |
|
Prmrn hodnocen: 3.4
astnk: 10
|
|
| |
|
|
|
